O čem se nám kdysi pouze zdálo, je dnes realitou. Nemáme už žádné pochyby, že kterýkoliv stroj, o němž sníme, lze v rámci několik let či desítek let vyrobit. Automobily dokáží jezdit bez řidiče, stroje vítězí ve vědomostních soutěžích, vyhrávají šachové partie, léči lidi. Rutinní činnosti se plně automatizují. Právě teď zažíváme další průmyslovou revoluci.
Jaká bude budoucnost světa, strojů a jakou roli v něm budeme hrát my, lidé? V čem budou lidé nenahraditelní a čeká nás doba hojnosti? Nastane okamžik, kdy místo označení „bio výrobek“ či „vyrobeno v ČR“ budeme používat i pojem „vyrobeno člověkem“? O tom je tato kniha.
Mé poznámky:
Parní stroj nahradil fyzickou práci, digitální technologie nahrazují mentální práci.
3 vlastnosti nynějšího technologického pokroku:
- exponenciálnost (vše se v digitálním světě co rok zdvojnásobuje),
- digitálnost (zpřístupňuje se obrovské kvantum dat, statistika se tak stane sexy povoláním),
- kombinatoričnost (vznikají kombinativní inovace).
„Největším nedostatkem lidské rasy je naše neschopnost pochopit exponenciální funkci.“ A. Bartlett
„Chcete-li mít dobré nápady, musíte jich mít mnoho.“ Lunus Pauling
„Něco vynalézt znamená najít to v něčem, co již existuje.“ Brian Arthur
- Neskončil hospodářský růst, jen ho zpomaluje naše neschopnost zpracovat dostatečně rychle všechny nové myšlenky.
- Počet myšlenek a kombinací se zvyšuje => musíme zapojit více lidí pomocí vzájemného sdílení.
- NASA zpřístupňuje data pro inovátory, lidé mimo obor odevzdávají častěji vítězná řešení. Vzniká síla mnoha párů očí.
Práci můžeme rozdělit na kognitivní vs. manuální a rutinní vs. nerutinní. Poptávka po rutinních prací (ať už kognitivních či manuálních bude klesat a bude nahrazována stroji). Poptávka po nerutinních prací (ať už kognitivních jako finanční analýza či manuálních jako kadeřnictví) bude naopak růst.
- Nesoupeřme se stroji, ale doplňujme se. Stroje nemají představivost, kreativitu a potřebu inovace. Lidé mají smysly.
- V budoucnu se naše výplata bude odbíjet podle toho, jak dobře budeme spolupracovat s roboty.
- Místo psaní, čtení a počítání se učme komunikaci, představivosti a rozpoznávání vzorů v širokém rámci.
Přesun výroby do zahraničí, kde jsou nižší náklady, je jen mezistupeň automatizace dané práce. Při dosažení určitého stupně automatizace se totiž výroba z ekonomických důvodů vrací zpět k zákazníkům.
Co bychom měli dělat? (bez ohledu na technologie)
- Učit děti dobře – nerovnost je závod mezi vzděláním a technologiemi.
- Restartujte start-upy.
- Propojte víc lidí – tvořte databáze.
- Podporujte své vědce – ať už základní výzkum nebo veřejně vypisujte soutěže o ceny.
- Modernizujte infrastrukturu.
- Když už daně, tak je vypisujte rozumně.
„Práce chrání člověka před 3 velkými zly: nudou, neřestí a chudobou.“ Voltaire.
Zaručení příjem řeší pouze chudobu, ne ostatní. Práce pomáhá najít mistrovství, autonomii a smysl.