Jaká je budoucnost Ostravy a Moravskoslezského kraje? Trochu jsem se zasnil…

V roce 2030 mi bude 42 let. Bydlím v Havířově, v rodinném domku, se svou drahou ženou máme 3 krásné děti. Probouzím se do svěžího jarního rána. Havířov je moderním satelitním městem Ostravy po vzoru zahraničích velkých aglomeracích, vhodné pro rodiny s dětmi. Po společné rodinné snídani si přes mobilní aplikaci přivolávám autonomní mini vozítko, které mě převeze z domu na blízkou tramvajovou zastávku. Přestupuji na „e-mail friendly“ tramvaj, která mě během pár minut zaveze přímo do centra Ostravy a kde si začnu vyřizovat ranní poštu a projíždím si dnešní pracovní povinnosti.

Jelikož je mi už 42 let, podařilo se mi se svým kolegou Martinem, vybudovat miliardovou firmu. Rozhodl jsem se, že své zkušenosti budu předávat mladé generaci na ekonomické fakultě, kde vznikla podnikatelská katedra, která připravuje studenty zcela prakticky na to, jak vybudovat fungující business. Po cestě na fakultu si pročítám nejnovější číslo Forbesu, kde v aktuálním žebříčku 100 nejbohatších lidí ČR je hned 20 z Ostravska. Zároveň se dozvídám, že jsme se dostali jako ČR na 17.místo v celosvětovém měřítku HDP/obyvatele v paritě kupní síly, čímž jsme zopakovali naše historicky nejlepší umístění z období 1.republiky z přelomu 20 a 30 let minulého století.

Po dopoledni stráveném se studenty, mentoringu a konzultacích business plánů, jdu s pár studenty na společný oběd do centra. Během cesty nevidíme žádné proluky, veškeré prostory jsou zastavěny moderní architekturou, na které se vyřádili mladí architekti z celé Evropy. Veřejný prostor je vyladěn do posledního detailu a proplétá se se zajímavými undergroundovými prostory stahujíc kreativce nejen z České republiky, ale i z blízkého Polska a Slovenska.

Po obědě mě čeká ještě několik schůzek s klíčovými lidmi našich firem, během níž neřešíme jen, jak náš business rozvíjet, ale taky i to, jak jej posunout, aby měl co nejpozitivnější sociální dopad.

Ostrava je městem založeným na sdílené a cirkulární ekonomice.

Sdílíme téměř vše, až na své manželky :). Kromě bikesharingu, carsharingu, spolubydlení, sdílení nářadí, firmy mezi sebou zaměstnance i stroje, lidé své zážitky a zkušenosti. Z dříve vyloučených lokalit v blízkosti centra vznikly slavné čtvrtě s bohatým kulturním street artovým programem. V celém městě je kultura otevřenosti, sdílení a spolupráce. Zároveň se nám podařilo dosáhnout absolutní energetické, potravinové a materiální soběstačnosti.

Celé Ostravsko vyprodukuje více elektrické energie, než dokáže spotřebovat. Přebytky uschováváme v supermoderních bateriích umístěných v podzemí, v bývalých hornických šachtách, které rovněž slouží jako prostor pro farmaření 21.století – ve velkém se zde daří například pěstování hub a hydroponii. Staré budovy se nám podařilo přebudovat na moderní vertikální farmy, které dokáží nakrmit celou naší aglomeraci. Při vjezdu do města máme rozmístěny obrovské 3D tiskárny, díky kterým si umíme vytisknou vše. Od plastové lžičky po nový typ automobilu. Nepotřebujeme stovky kamionů, které do Moravskoslezského kraje dováží zboží a zatěžují životní prostředí, které se nám podařilo rapidně zlepšit. Naši odborníci jezdí do Číny školit a inspirovat kolegy, jak se vyrovnávat s ekologickou zátěží. Z míst, kde odčerpáváme vodu z dolů, jsme vybudovali lázeňská centra. Ostrava neprodukuje odpad, je označována jako „zero waste city“.

Po nabitém pracovním odpoledni si na Masarykově náměstí za jedinečné kulisy paprsků západu slunce vytahuji svůj oblíbený doutník a s přáteli vedeme polemiku nad tím, jestli se v zítřejším zápase fotbalové Ligy mistrů (který hrajeme na nově postaveném Slezském národním stadionu) podaří Baníku postoupit spolu s Barcelonou do dalších vyřazovacích bojů.

Jo, jo, jo…  v tomto moderním městě plném inspirativních podnikatelů a podnikavých zaměstnanců, kteří dokázali obrátit negativa na výzvy a příležitosti, se nám žije moooc dobře….