Každý, kdo aspoň trochu sportoval, to určitě zná. Velmi často svádíme boj nikoliv se svým soupeřem, ale hlavně sami se sebou. Jedná se o boj v rámci naší vnitřní hry, která se odehrává v naší hlavě, (jak si věříme, nevěříme, máme či nemáme strach a obavy) a vnější hrou, tedy jak reálně odehrajeme míček. Jak se efektivně učit hrát tenis, jak ovládnout své vlastní já, jak se uvádět do tranzu a plného stavu soustředění? …. Dozvíte se v této knize.
- obraz dá mnohem více než spousta příkazů a doporučení => důležité je ukazovat,
- nejlepších výkonů dosáhneme, když o nich nepřemýšlíme, když jsme v tranzu,
- jak se vědomě dostat do stavu nevědomí (flow) ?
- máme 2 x já. První já = mluvčí. Druhé já = vykonavatel. Důležitý je vzájemný vztah, musí fungovat důvěra. Nesmí se mezi sebou hádat.
- mentální příprava:
- vytvořit přesný obraz výsledku,
- důvěřovat svému druhému já,
- pozorovat se bez sebekritiky a hodnocení.
Zklidnění prvního já:
- zanechte soudů, dívejme se na hru jako rozhodčí. (příklad z knihy: 3 řidiči a nahá dívka), neříkejme co je dobré a co špatné. Místo hodnocení, popis situace. Akceptujte údery, i s chybami. Nesuďme.
Důvěra v prvé já:
- sebedůvěra vznikne pouze, když si první já uvědomí schopnosti druhého já. Nechme tělo, ať míč zahraje samo. A když neví jak, ať se podívá na ostatní. Nedávat si ale příkazy, učit se sám, jako dítě, když se učí chodit.
Jak komunikovat s druhým já?
- jazykem druhého já nejsou slova, ale obrazy založené na pocitech,
- dávat vizuální obraz výsledku, neříkat tělu, jak to má udělat,
- ukázat tělu, jakou formu si přejete odehrát míč, nezapojovat 1. já, procítit pohyby a nechat si je 2. já zapamatovat,
- žádost o schopnosti: představte si, že jste herec, co si ve filmu hraje na tenistu, musíte vypadat profi a sebejistě, je jedno kam míče odpalujete.
Vnitřní hra = neposuzovat + vytvářet obrazy + „nechat“ věci, aby se staly + koncentrace.
Nezúčastněné pozorování => představa požadovaného výstupu => důvěřuj druhému já => nehodnoť, nezaujatě pozoruj výsledek.
Jak zklidnit první já? – nebojovat, musíme se zaměřit na něco jiného
- pozorovat míč, jeho švy, něco drobného, co není lehce viditelné,
- metoda bum-bác = nahlas říkat, kdy míček narazí do země a kdy do rakety,
- naslouchání míče a jeho zvuků při odpale,
- pocity: cítit kde a jak mám nataženou raketu a svaly.
Soustředění vždy probíhá právě teď, v přítomnosti.
- zaměřit se na vlastní dýchací proces => dostat se do tranzu, flow.
Jak smést nervozitu? Odpovězte si na otázku: Co nejhoršího a nejlepšího se může stát?
Skutečná soutěž je ve výsledku opravdovou spoluprací – tím, že hrajeme, jak nejlépe umíme, posouváme rovněž svého soupeře. Díky nám se tak učí.